Émile Gaboriau

Émile Gaboriau (6. listopadu 1835, Saujon, Charente-Maritime – 28. září 1873, Paříž) byl francouzský spisovatel a novinář, jeden z průkopníků detektivní literatury, v jehož díle vrcholí proměna povídky s kriminální tematikou v román.[1][2]

Émile Gaboriau
Émile Gaboriau
Narození9. listopadu 1835
Saujon, Francie Francie
Úmrtí28. září 1873 (ve věku 37 let)
Paříž, Francie Francie
Místo pohřbeníJonzac
Povoláníspisovatel
Žánrdetektivní román
Významná dílaPřípad vdovy Lerougeové,
Zločin v Orcivalu,
Akta č. 113
Pan Lecoq
VlivyEdgar Allan Poe
Paul Féval starší
Vliv naSir Arthur Conan Doyle
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Émile Gaboriau se Narodil v malém městečku Saujon v departmentu Charente-Maritime. Střední školu vychodil v Jonzacu, krátce pracoval jako písař v kanceláři notáře, v roce 1852 vstoupil do armády a sloužil v Africe. Po čtyřech letech se vrátil do Paříže a sanžil se uchytit jako novinář.[3] Cestu k literatuře mu otevřela právě žurnalistika a také to, že se stal tajemníkem Paula Févala staršího.[1][2]

Začal psát pro noviny a časopisy romány na pokračování. Skutečný úspěch mu pak přinesl jeho detektivní román z roku 1866 L'Affaire Lerouge (Případ vdovy Lerougeové), ve kterém pod vlivem Edgara Allana Poea a jeho detektiva C. Augusta Dupina představil světu mladého policistu pana Lecoqa, který se stal hrdinou všech jeho dalších detektivních knih. V nich vytvořil skutečný detektivní román s propracovanou technikou logického rozvíjení zápletky i jejího řešení.[1][2]

Gaboriau zemřel v sedmatřiceti letech na plicní embolii.[3]

Dílo
Případ vdovy Lerougeové, vydání z roku 1870.
Monsieur Lecoq, vydání z roku 1869.

Pan Lecoq

Vytvořením policisty pana Gastona Lecoqa (francouzsky Monsieur Lecoq) se Gaboriau stal předchůdcem Lerouxe a Leblanca a jedním z průkopníků detektivní literatury vůbec.[1] Vzorem pro vytvoření této postavy byl jednak detektiv C. Auguste Dupin z povídek Edgara Allana Poea, jednak detektiv Gregory Temple a vyšetřující soudce Remy d'Arx z románového cyklu Černé hábity od Paula Févala staršího (přičemž Lecoq je jméno jednoho ze zlotřilců z tohoto cyklu) a jednak Eugène-François Vidocq, původně zločinec, později policista a tajný agent, který se stal zakladatelem a velitelem Brigade de Sûreté, první moderní policejní organizace ve Francii. Lecoqova postava se pak stala vzorem pro postavu Sherlocka Holmese Sira Arthura Conana Doyla, která však svého předchůdce naprosto zastínila.[3]

O Lecoqovi napsal Gaboriau pět románů:

  • L’Affaire Lerouge (1866, Případ vdovy Lerougeové), česky také jako Osudnou stopu, Jeho poslední případ nebo jako Otec Tabaret. Vyšetřovatelem záhadné vraždy je v tomto románu sice detektiv-amatér otec Tabaret, ale pan Lecoq se zde již objevuje v epizodní roli.
  • Le Crime d’Orcival (1867, Zločin v Orcivalu), česky též jako V bludišti vášně nebo jako Ženy oklamané, román, ve kterém se Lecoq již jako hlavní hlavní vyšetřovatel snaží objasnit případ záhadné vraždy hraběnky de Trémorel.
  • Le Dossier No. 113 (1867, Akta č. 113), česky také jako Zločin v bankovním domě. Román líčí pátrání po pachateli krádeže tří set padesáti tisíc franků v bankovním domě pařížského bankéře.
  • Les Esclaves de Paris (1868, Otroci Paříže), česky jako Upíři velkoměsta, román, ve kterém Lecoq opouští Sûreté.
  • Monsieur Lecoq (1869, Pan Lecoq), dvoudílný román líčící Lecoqův první případ.

Další díla
  • L'Ancien Figaro 1861).
  • Les Cotillons célèbres (1861).
  • Le Treizième Hussards (1861, Třináct husarů).
  • Mariages d'aventure (1862).
  • Les Gens de Bureau (1862, Lidé úřadu).
  • Les Comédiennes adorées (1863).
  • La Vie infernale (1870, Pekelný život).
  • La Dégringolade (1871).
  • La Clique dorée (1871).
  • La Corde au cou (1873, V oprátce), detektivní román.
  • L'Argent des autres (1873).
  • Le Petit Vieux des Batignolles (1876, Malý stařeček batignollský), posmrtně vydaná sbírka povídek:
    • Le Petit Vieux des Batignolles,
    • Une disparition (Zmizení), povídka, ve které vystupuje Lecoq,[4]
    • Maudite maison (Prokletý dům),
    • Casta vixit,
    • La Soutane de Nessus,
    • Bonheur passe richesse.
  • Le Capitaine Coutanceau (1878, Kapitán Coutanceau), posmrtně.
  • Les Amours d'une empoisonneuse (1881), posmrtně.

Adaptace

Literatura

Existuje několik dalších Lecoqových dobrodružství od jiných autorů:

  • Fortune du Boisgobey: Le Vieillesse de Monsieur Lecoq (1878, Stáří pana Lecoqa).
  • William Busnach a Henri Chabrillat: La Fille de Monsieur Lecoq (1886, Dcera pana Lecoqa).
  • Ernest A. Young: File No. 114: A Sequel to File No. 113 (1886, Akta č. 114).
  • V časopise La Fée au Vitriol vyšly roku 1908 od anonymního autora paměti Lecoqova syna Luciena, také policisty.
  • Jean Kéry: Le Dernier Dossier de M. Lecoq (1952, Poslední případ pana Lecoqa).

Film
  • L'affaire d'Orcival (1914, Zločin v Orcivalu), francouzský němý film, režie Gérard Bourgeois.
  • Monsieur Lecoq (1914, Pan Lecoq), francouzský němý film, režie Maurice Tourneur.
  • Monsieur Lecoq (1915, Pan Lecoq), americký němý film, režie Maurice Tourneur.
  • File No. 113 (1915, Akta č. 113), americký němý film,
  • La maison du passeur (1915), francouzský němý film, režie Gérard Bourgeois.
  • The Family Stain (1915), americký němý film podle románu Případ vdovy Lerougeové, režie Will S. Davis.
  • The Evil Women Do (1916), americký němý film podle románu La Clique dorée, režie Rupert Julian.
  • Le capitaine noir (1917, Černý kapitán), francouzský němý film podle románu Kapitán Coutanceau, režie Gérard Bourgeois.
  • Thou Shalt Not Steal (1917), americký němý film podle románu Akta č. 113, režie William Nigh.
  • File 113' (1933, Akta č. 113), americký film, režie Chester M. Franklin.
  • Monsieur Lecocq (1975), pátá část francouzského televizního seriálu Les grands détectives (Velcí detektivové), režie Jean Herman.
  • Der Strick um den Hals (1975, V oprátce), třídílný německý televizní film, režie Wilhelm Semmelroth.
  • Le petit vieux des Batignolles (2009, Malý stařeček batignollský), šestá část francouzského televizního seriálu Contes et nouvelles du XIXe siècle (Povídky a novely 19. století), režie Claude Chabrol.

Česká vydání

Reference
  1. Slovník francouzských spisovatelů, Odeon, Praha 1966, str. 264.
  2. Slovník francouzsky píšících spisovatelů, Libri, Praha 2002, str. 295-296.
  3. http://www.online-literature.com/gaboriau/
  4. http://www.coolfrenchcomics.com/lecoq.htm

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.